Katastrální vyhláška - § 81

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Není-li bod na dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, označen v terénu trvalým způsobem ani není číselně vyjádřen, vytyčí se postupem podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků. Obdobně se postupuje v případě, kdy nová hranice vychází z bodu vloženého do přímého úseku dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem ani není tato hranice číselně vyjádřena. V případě hranice, jejíž lomové body jsou označeny trvalým způsobem, ale není číselně vyjádřena, vyhotovitel geometrického plánu ověří soulad průběhu hranice s údaji katastru nemovitostí. Pokud tato hranice odpovídá v mezích přesnosti dosavadnímu geometrickému a polohovému určení, přičemž průběh hranice pohledově odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě, vyhotovitel geometrického plánu prokazatelně vyrozumí vlastníka sousedního pozemku o vyhodnocení hranice jako identické a o záměru trvalého označení bodu napojení. Ve vyrozumění uvede lhůtu ne kratší než 15 dnů od odeslání vyrozumění, ve které vlastník může vyhotoviteli geometrického plánu doručit písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické. V případě takového nesouhlasu se bod napojení označí dočasným způsobem.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.