Rozhovor s Naděždou Rozehnalovou, děkankou Právnické fakulty MU v Brně

Paní profesorka nám odpověděla na několik otázek, které se vesměs točily okolo jejího působení v čele Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Paní profesorko, jakou práci jste chtěla dělat, když jste studovala na právnické fakultě? Napadlo Vás někdy, že byste se mohla v budoucnu stát děkankou?

Na Právnickou fakultu jsem šla s představou, že budu pracovat v oblasti mezinárodního obchodu. Důvod byl ten, že jsem byla absolventem střední ekonomické školy se zaměřením na mezinárodní obchod. Bohužel výuka práva mezinárodního obchodu, kvůli kterému jsem šla na právnickou fakultu, byla na úrovni tří přednášek zasazených do kursu mezinárodního práva veřejného a soukromého. Takže v té době mne zcela zklamala. Po absolvování fakulty jsem krátce pracovala v IDZ Chepos v Brně na úseku vývozu investičních celků. Bohužel zkušenosti z této praxe byly mírně řečeno strašné. Nakonec jsem se vrátila zpět na fakultu, kde v té době bylo delší dobu neobsazené místo právě na katedře mezinárodního práva. No a to, co mne bavilo, jsem se pokusila dělat z jiné strany. Díky tomuto vývoji dnes „zatěžujeme" studenty v Brně dvěma semestry mezinárodního práva soukromého a jedním semestrem práva mezinárodního obchodu.

Pokud jde o Vaši druhou otázku, tak to opravdu ne. Když jsem nastoupila na fakultu, nebylo možné si plánovat odborný růst. S výjimkou kandidátského řízení byla ostatní řízení jmenovací a v podstatě v nedohlednu a bez možnosti tato řízení ovlivnit. I když jsem po roce 1990 byla vícekrát oslovena s nabídkou na kandidaturu na děkana, upřednostnila jsem nejprve vybudování vlastního oboru a ukončení mého odborného růstu. 

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Hekticky. Je méně času na pedagogickou a vědeckou práci. Velkou část času zabere administrativa a jednání jak s kolegy či studenty, tak s lidmi vně fakulty. Těžko lze říci, jak vypadá pracovní den, protože každý je jiný. Záleží na tom, zda je více zaměřen na porady, kolegia atd., nebo spíše na administrativní činnost. To, na co je minimum času, je klid na rešeršní a vědeckou práci. Ale snad to bude lepší.

Položím Vám stejnou otázku, jakou jsem před několika týdny položil děkanovi PFUK panu profesoru Gerlochovi. Jak vnímáte rivalitu mezi pražskou a brněnskou právnickou fakultou?

Myslím si, že je dobře, že existuje rivalita alespoň mezi dvěma fakultami. Lepší by bylo, kdyby existovala soutěž mezi všemi čtyřmi právnickými fakultami v ČR. Jedině tak se může zlepšovat pedagogický proces a celková úroveň právnického vzdělávání v ČR. Nicméně vytvoření fakulty není záležitostí jednoho administrativního aktu, ale je výsledkem mnohaleté práce pedagogů a vědců z této fakulty a to jak na sobě, resp. svém vědecko-výzkumném a pedagogickém růstu, tak i ve prospěch fakulty. Dobrá fakulta se buduje dlouho a zkušenosti ukazují, že čas a poctivou práci nelze nahradit sebevětšími proklamacemi či finančními zdroji.

Na druhé straně je možná tato uváděná rivalita spíše předmětem úvah novinářů vytvářejících žebříčky fakult a možná i absolventů, než nás, kteří na obou fakultách působíme. Myslím, že ve všech oborech existují mezi oběma fakultami velmi dobré vztahy a vzájemné působení ve vědeckých radách, různých komisích, oborových radách jsou toho dokladem.

V čem je, podle Vašeho názoru, brněnská fakulta výjimečná? Proč by si měli studenti vybrat právě Brno?

Výjimečná asi není to správné slovo. Za opravdu špičkovými institucemi ze zahraničí pokulháváme v řadě směrů. Nicméně i přes nedobrý vývoj v 90. letech si Právnická fakulta MU udržela slušné jméno jak v oblasti pedagogické, tak i vědecké. Svou roli, pokud jde o pedagogickou stránku, zde možná sehrává i to, že brněnská fakulta nikdy neopustila povinnou výuku v rámci cvičení a seminářů, existovala snaha o podporu vědecké činnosti studentů, byl vytvořen určitý organizační rámec pro realizaci odborných praxí atd. Pro uchazeče může být zajímavé, že řadu základních disciplin přednášíme obdobně jako pražská fakulta v tří - či čtyřsemestrálních kursech. Navíc nabízíme poměrně rozsáhlou povinnou výuku některých méně tradičních disciplín z oblasti evropského a mezinárodního práva. Zajímavý může být následně i výběr oborů doktorského studia.

Pro uchazeče může být zajímavá i ta skutečnost, že Brno je sídlem celé řady vrcholných právnických institucí jako je Ústavní soud, Nejvyšší soud ČR, či Nejvyšší správní soud. Vzájemné kontakty a možnosti tak nesporně ovlivňují jak pedagogický proces, tak i vědecko-výzkumnou činnost fakulty.

Na Vaší fakultě je možné studovat právo v bakalářském typu studia. Sledujete nějak praktické uplatnění Vašich absolventů - bakalářů?

Ano, to je pravda. Ale jedná se o bakaláře v kombinovaném programu Právní specializace. Jde tak o vzdělávání úředníků, policistů či podnikatelů. Nikoli o vzdělávání právníků. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o kombinované vzdělávání, tj. vzdělávání těch, kteří jsou již v praxi, jedná se převážně o studenty, kteří si doplňují vzdělání. Nikoli o ty, kteří by teprve po absolvování hledali své budoucí uplatnění. Nemáme signály o tom, že by byly problémy s jejich uplatněním. Právě naopak spíše sílí zájem o tyto absolventy.

Před několika dny jste „oslavila" první výročí ve funkci děkanky PF MU. Zajímalo by mě, s jakými záměry jste do této funkce šla, které z nich už se Vám podařilo realizovat a jaké máte plány na další 3 roky?

No, utíká to. Záměrů byla celá řada v oblasti pedagogické, vědecko-organizační i internacionalizaci. Ne všechny se podařilo uvést „do života" ihned v prvém roce. Přece jen bylo nutné přijmout nejprve řadu administrativních opatření jako bylo vytvoření organizačního a provozního řádu fakulty, směrnic, či opatření regulující řadu oblastí od sladění činností na tvorbě rozvrhu až po otázku kariérního růstu akademiků a jejich odměňování atd. Tato práce zabrala mnoho času. Nicméně podařilo se například uspořádat celou řadu mezinárodních konferencí, premiéru měla konference mladých vědců a doktorandů, byly uspořádány Dny veřejného práva.

Navázali jsme řadu kontaktů se zahraničními pracovišti a do Brna přijíždí na tzv. krátké kursy řada zahraničních odborníků. Přivítali jsme na sérii přednášek z práva mezinárodního obchodu přední odborníky ze Světové obchodní organizace. Řada kroků směrem ke zlepšení kvality byla učiněna v oblasti vydavatelské zejména pokud jde o fakultní časopis. Fakulta započala s vydáváním časopisu v angličtině věnovanému problematice kyberprostoru. Určité kroky vpřed byly učiněny i na průsečíku propojení teoretické výuky se získáváním odborných dovedností. I když toto je oblast, kde lze spíše působit na učitele a podporovat tyto aktivity, ale nelze si vynucovat změny stávající výuky. Zde předpokládáme do budoucna i určité organizační změny tak, aby byla posílena v průběhu výuky i tato oblast. Tak by šlo pokračovat dále. Ale jsme teprve na počátku funkčního období...

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve Vaší práci.




7. 4. 2008






TOPlist