Rozhovor s Martou Chromou - o jazykové vybavenosti absolventů právnických fakult

PhDr. Marta Chromá, Ph.D. je uznávanou odbornicí na právnickou angličtinu. Je autorkou několika souvisejících publikací a v současnosti zastává funkci Vedoucí Katedry jazyků na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

 

Jak jste se dostala ke své profesi a na Katedru jazyků na PF UK, kterou v současnosti vedete?

Právnická fakulta UK vypsala v roce 1987 konkurz na obsazení dvou míst na katedře jazyků a na základě výsledků konkurzu jsme byli přijati dva - dr. Starý a já. Loni jsme oslavili už dvacáté výročí svého působení na PF UK. Začínala jsem jako učitel právnické ruštiny, od roku 1990 učím právnickou angličtinu (oba jazyky mám v aprobační kombinaci, studovala jsem na FF UK, obor překladatelství a tlumočnictví).

Myslíte si, že současný model výuky cizích jazyků na PFUK je optimální? Pokud ne, jak by měl optimální stav podle Vás vypadat?

Hodnocení čehokoliv jako „optimální" vždy odráží mnoho faktorů, jejichž kombinace buď splňuje nebo nesplňuje určitá kritéria. Dvěma základními kritérii pro výuku cizích jazyků na PF UK jsou na jedné straně požadavky praxe na cizojazyčnou kompetenci absolventa fakulty, na druhé straně organizační a finanční možnosti fakulty takové požadavky splnit. Jakékoliv rozšiřování nebo zintenzivnění výuky odborného cizího jazyka naráží samozřejmě na dvě překážky, a to na nedostatek kvalitních a odborně zdatných učitelů, kteří by byli ochotni na fakultě pracovat, a na omezené finanční prostředky, jež fakulta může (chce) na výuku odborného cizího jazyka vynaložit. Na počátku 90. let byla provedena podrobná analýza potřeb a představ studentů a praxe a možností fakulty těmto představám vyhovět. Proto tehdejší vedení fakulty po konzultacích s katedrou rozhodlo, že ve studijním programu zůstane povinná výuka a zkouška jednoho cizího jazyka, a to odborného cizího jazyka. Po zvážení všech aspektů výuky cizích jazyků na vysoké škole jsme došli k závěru, že taková výuka má smysl pouze tehdy, jestliže je specializační, tj. poskytuje studentům možnost proniknout do cizího jazyka oboru, který na vysoké škole studují, protože obecný cizí jazyk se vyučuje na středních školách a studenti mají mnoho možností, jak si své znalosti a dovednosti zlepšit třeba na jazykových školách; vysoká škola nemůže v tomto směru nahrazovat školu střední. Na fakultu také přicházeli noví studenti, jejichž cizojazyčná kompetence byla v průměru stále lepší. Tento trend se ovšem zastavil kolem roku 1999; od té doby cizojazyčné znalosti a dovednosti studentů při nástupu na fakultu stagnují nebo se jejich úroveň mírně snižuje. Je to trend, který empiricky potvrzují všichni učitelé jazyků na vysokých školách a hlavním důvodem zejména u angličtiny je fakt, že na středních školách je nedostatek kvalitních učitelů.

Abych se vrátila k otázce, zda je výuka cizích jazyků na fakultě optimální: vezmeme-li v úvahu možnosti fakulty (a katedry), ochotu našich studentů tvrdě na sobě pracovat a požadavky praxe, pak lze s jistou dávkou nadsázky říci, že optimální je. Studenti, kteří jsou schopni si uvědomit, že znalost cizích jazyků zásadně zvyšuje jejich cenu na trhu práce, mají možnost studovat dva či tři odborné jazyky (jeden povinně, další formou výběrových nebo volitelných předmětů), rovněž si mohou zapsat předměty vyučované v cizím jazyce nebo rozšiřující základní dovednosti (např. prezentace v angličtině).


Personální agentury i advokátní kanceláře si v současnosti stěžují na nedostatek absolventů se dvěma cizími jazyky - myslíte, že by fakulta mohla přispět ke zlepšení této situace, nebo se tyto vědomosti u studentů profilují už dříve, na střední škole?

Podle odhadu studentů zapsaných ve výběrových nebo volitelných předmětech lze říci, že minimálně 25% studentů prošlo na fakultě výukou druhého cizího jazyka. Samozřejmě by počet mohl být vyšší, ale obávám se, že za stávající personální situace na katedře jakékoliv rozšiřování nabídky cizích jazyků není možné. Mimochodem i za současné situace jsem se již setkala s výtkami, že fakulta není jazyková škola a že bychom se měli třeba ve vypisování výběrových nebo volitelných předmětů zásadně usměrnit.


Máte přehled o tom, jak probíhá výuka jazyků na ostatních právnických fakultách v ČR a na fakultách ve světě?

Na Právnické fakultě Univerzity Palackého je samostatná katedra jazyků specializující se na odborný cizí jazyk. Studenti mají povinnost složit zkoušku ze dvou jazyků. Na Masarykově univerzitě v Brně zajišťuje výuku centrální univerzitní katedra jazyků, studenti mají také povinnost složit zkoušku ze dvou cizích jazyků, přičemž jako druhý cizí jazyk si mohou zapsat také latinu. Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni nemá povinnou výuku cizích jazyků, studenti si mohou odborný cizí jazyk zapsat jako volitelný předmět.


Kromě výuky právnické angličtiny a autorství mnoha souvisejících publikací jste na pražské fakultě známa také svými „glosami" na studentském diskusním serveru. Jedná se z Vaší strany o způsob relaxace, zábavy, nebo prostě jen ráda komunikujete s „kolegy" studenty?

Moje případné vstupy do různých diskusních skupin na fakultním webu rozhodně nejsou primárně zábava a málokdy je to relaxace vzhledem k mnoha činnostem, které musím každodenně zvládat. Ale diskusní skupiny si pravidelně procházím proto, abych měla představu, jaké názory nebo problémy studenti mají - je to určitá forma zpětné vazby pro mou práci i práci katedry, i když některé výlevy jsou úsměvné nebo zarážející. Internet je vynikající komunikační médium v době nedostatku času. Myslím si také, že vztah mezi učitelem a studentem, jako třeba na anglo-amerických univerzitách, tady neexistuje, nebo se objevuje velmi sporadicky. Nepochopím, proč například někteří učitelé odmítají komunikovat se studenty emailem (samozřejmě za určitých stanovených podmínek). Stále jsem přesvědčena, že studenti jsou partnery učitelů, i když je to partnerství nerovnocenné (ale i od studentů je možné se občas něčemu novému naučit). Prestiž si přece každý učitel buduje sám nejen svými znalostmi, ale i ochotou se o ně dělit a také svým chováním, vnímavostí a přístupem k okolí.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve Vaší práci.




21. 4. 2008






TOPlist