Rozhovor s Alešem Gerlochem, děkanem Právnické fakulty UK v Praze

S panem profesorem Gerlochem jsme mluvili nejen o nejvýznamnějších změnách, kterými fakulta pod jeho vedením prochází, ale i o dalších zajímavých tématech, jako je například věčné soupeření pražské a brněnské právnické fakulty...

 

Pane profesore, mohl byste krátce představit své současné aktivity v oblasti práva?

Samozřejmě, v dané chvíli jsem především - z hlediska rozsahu činnosti - děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nicméně vycházím z toho, že funkce děkana je funkcí dočasnou. Na fakultě působím již řadu let, v současnosti zde vedu Katedru teorie práva i Katedru ústavního práva. Vedle toho působím jako místopředseda v Legislativní radě vlády a vykonávám také advokátní činnost. Zde je ovšem třeba říci, že se je jedná o činnost spíše expertizního charakteru, kterou vykonávám ve spolupráci s několika kolegy a osobně se jí zabývám po večerech a o víkendech.

Na fakultě jste děkanem již více než 2 roky. Které z Vašich plánů a záměrů se Vám již podařilo realizovat?

Já jsem od začátku vycházel z toho, že děkan je první mezi rovnými a že tedy nejde v první řadě o mé plány, které bych kolegům oktrojoval (a teď mám na mysli i kolegy studenty). Je mi samozřejmě jasné, že existuje diverzifikace názorů, a to nejen pokud jde o určité cíle, ale i o metody k jejich dosažení či tempa nějakých změn. Vycházím však také z toho, že jsem ,,reformním" děkanem. Nejsem tu tedy jen pro to, abych si odúřadoval své čtyři roky, ale abych inicioval určité změny, které ode mě ostatně očekávají ti, kteří mě volili.

Pokud jde o konkrétní záležitosti: Především se zavedla úprava studijního plánu, která se projevila v posunu některých předmětů platného práva do nižších ročníků, zavedením kreditního systému a úpravou státních zkoušek. Dalo by se říci, že jsme ztížili první dva roky studia a zjednodušili rok třetí a čtvrtý, které museli v minulosti mnozí studenti opakovat nebo je nezvládali vůbec. Samozřejmě, ne každý má na to, aby zvládl nejlepší právnickou fakultu v České republice, ale mělo by se to ukázat dříve.

Druhou skupinou jsou takové koncepčnější změny, které se začaly připravovat, a které se už i zčásti začaly realizovat. Ve větším rozsahu se dají očekávat po roce 2010, kdy bude na fakultě nové curriculum. Nám končí v roce 2011 akreditace magisterského studia a chtěli bychom využít té situace, abychom vyhodnotili současné pojetí. V této souvislosti byla ustavena komise pro koncepci studia a byl zřízen zvláštní proděkan, který se věnuje této otázce. Dostali jsme na to i určitý výzkumný projekt od ministerstva školství a v současné době jsou zpracovány určité pracovní varianty, které se budou projednávat v červnu na výjezdním zasedání akademického senátu, vedení fakulty a vedoucích kateder. Předpokládáme zejména diskusi o tom, jestli přistoupíme k rozdělení studia nebo zachováme magisterský program nedělený. Já se kloním spíše k té druhé variantě, ale pokud by převládl názor, že bude lepší studium rozdělit, budeme pracovat s modelem 4 + 2 s tím, že bakalářské studium na právech by bylo čtyřleté, a dvouletý magistr by byl specializovaný. I kdyby studium zůstalo nedělené, tak uvažujeme o určité hlubší specializaci, než je tomu dnes. Celkem jasně převažuje názor, že právní vzdělání má být univerzální, nicméně výběrové a volitelné předměty by měly tvořit určitý komplex, který vyústí třeba k diplomové práci, aby měl student jednak univerzální vzdělání, a navíc zároveň určitou dílčí specializaci, která by byla jeho výhodou v následném praktickém uplatnění.

Další důležitá věc je spojení s praxí. Z jedné strany si je třeba uvědomovat, že univerzitní vzdělání má být vzdělání teoretické. Nicméně, právníci budou vždy ve své většině vykonávat činnosti pragmaticky založené, využívající určitých „řemeslných" postupů a na to by měli být připravováni více než doposud. Absolventi fakulty by měli například umět napsat žalobu, rozsudek, odvolání, jednoduchý návrh zákona, jiného právního předpisu, vnitřní předpis, ústavní stížnost anebo vystupovat před soudem či jiným orgánem. K tomu u nás nově slouží modelová soudní síň a chceme, aby klíčové katedry stále více tuto možnost využívaly. Dále mají studenti každý rok více možností účastnit se praxí na soudech, správních úřadech, či v Parlamentu. Další věcí, ke které přispívají hlavně studentské spolky, jsou určité formy součinnosti s veřejností ( právní porady) a konečně větší zapojení odborníků z praxe, kteří na půdě fakulty prezentují své názory, poznatky a zkušenosti.

Když se vrátím k možnosti rozdělení studia - máte představu o možnostech praktického uplatnění právníků - bakalářů ? 

To jste právě udeřil hřebíček na hlavičku. Otázky tu jsou dvě. Jestli budou tito lidé kvalifikovanými právníky, a jaké by měli možnosti uplatnění. Pří tříletém studiu by plnohodnotnými právníky určitě nebyli. Určité možnosti uplatnění bakaláři mají, například ve veřejné správě nebo v podnikání. Ale i zde by se mělo jednat o vzdělání solidní. Proto si myslím, že by se mělo jednat o vzdělání čtyřleté, přičemž až magistři by byli ti, kteří budou vykonávat kvalifikované právní profese jako soudnictví či advokacii. Pak je ještě otázka, jestli by tito magistři neměli rovnou dostávat titul doktora práv, na základě rigorózní zkoušky jako lékaři, protože by se dohromady jednalo o šestileté vzdělání.

Sám jste se mezi řečí zmínil o pražské fakultě jako o nejlepší fakultě v ČR. Jak jistě víte, mezi studenty pražské a brněnské fakulty existuje určitá - řekl bych spíše přátelská - rivalita. Vnímáte něco podobného i mezi pedagogy? Pokud ano, myslíte si že toto soupeření má spíše pozitivní konkurenční vliv na obě fakulty?

Praha a Brno, jakožto dvě nejstarší fakulty u nás, jsou určitě srovnatelné. My samozřejmě můžeme říci, že máme - již podruhé - „certifikát" z ankety Hospodářských novin, že jsme nejlepší právnická fakulta, ale domnívám se, že kritéria použitá v této anketě mohou být předmětem diskuse. Například bych několikanásobně rozšířil okruh hodnotících expertů. V anketě se jich vyjádřilo asi 20, a většina z nich výrazně fandila Brnu, kde někteří buď studovali nebo působí. Trošku zavádějící byla otázka ohledně počtu „mladých" profesorů a docentů, myslím že by bylo lepší se podívat na celkovou strukturu pedagogického sboru.

K tomu co říkáte, jestli existuje určitá rivalita: Asi se nedá říci, že by tam rivalita vůbec nebyla, i když si myslím že nedosahuje nějakých negativních dimenzí, jaké byly v období mezi válkami. A řekl bych, že jak z předchozím děkanem, dnešním prorektorem MU panem docentem Svatoňem, tak se současnou děkankou, paní profesorkou Rozehnalovou, vycházíme - i osobně - velmi dobře, takže si myslím, že se jedná, jak jste sám naznačil, o určitou „zdravou soutěživost".

V dubnu se koná mezinárodní konference na téma „Nové jevy v právu na začátku 20. století" . Mohl byste čtenářům poskytnout bližší informace o této akci ?

Tato konference bude nejvýznamnějším výstupem výzkumného záměru, který probíhá už několik let na fakultě a který se jmenuje „Kvantitativní a kvalitativní proměny právního řádu na počátku 3.tisíciletí - kořeny, východiska, perspektivy". Konference je založena interdisciplinárně, budou zde čtyři panely: ústavně právní a právně teoretický, soukromoprávní, veřejnoprávní a právně-historický. Konference by se mělo účastnit asi 50 zahraničních hostů ze střední i západní Evropy, celkový počet účastníků má být asi 250. Vedle vlastní odborné diskuse se uskuteční i slavnostní část, protože konference je spojena s 660. výročím založení Univerzity Karlovy. Tuto část bude zahajovat rektor Univerzity Karlovy profesor Hampl a pozváni jsou i představitelé různých mocí podle Ústavy, tedy zákonodárné, výkonné a soudní (konkrétně předseda vlády, předsedové obou komor parlamentu, předseda ústavního soudu, ministr spravedlnosti, ministr - předseda LRV). Účastnit by se ale měl i guvernér ČNB a prezident NKÚ. Konference se koná 17. a 18. dubna a bližší informace by se měly objevit na webových stránkách fakulty.  

Ve Vašem článku v časopisu Prímalex /leden 2008/ jste napsal, že chcete v budoucnu „zvýraznit péči o talentované studenty". Co si pod tím lze představit?

Můžeme říci, že na fakultě jsou dva základní typy studentů. Větší část z nich je zaměřena spíše pragmaticky, což pro právnické studium bylo vždy typické. Nicméně je určitá část studentů s jistými kreativními ambicemi, kteří se v budoucnu chtějí věnovat vědecké práci, nebo třeba i legislativní či expertizní činnosti. A právě těmto studentům bychom se rádi věnovali více. Jsou dvě základní formy této péče: Jednak tzv. vědecké semináře, tedy diskuse na základě referátů těchto studentů za účasti příslušných učitelů, které jsou pak základem pro písemné projevy a pro určité soutěžní či vědecké práce. Druhou formou je samotná vědecká činnost na jednotlivých katedrách, kterou jsme letos více institucionalizovali. Ustavila se Rada studentské vědecké činnosti v čele s proděkanem pro vědu a letos se přihlásilo zhruba 80 studentů, kteří by mezi sebou měli soutěžit prostřednictvím odborných prací. Chtěli bychom tedy talent a schopnosti takovýchto studentů rozvíjet a byli bychom rádi, kdyby se z nich pak rekrutovali studenti doktorského studia. Významná je samozřejmě i zkušenost ze studia v zahraničí. Zcela otevřeně říkám, že takovéto studenty pak budeme i doporučovat na určité pozice v praxi, protože ne každý z nich samozřejmě skončí na univerzitě.

Máte při všech Vašich aktivitách dostatek času na rodinu a na nějaké „neprávnické" koníčky?

Je pravda, že zde určité omezení vzhledem k mé pracovní vytíženosti je. Vždycky jsem měl dva základní koníčky, a to historii a turistiku. Historii jsem původně chtěl i studovat, přičemž mě zajímá hlavně novodobá, řekněme od konce 18. století. Ve volném čase se tedy snažím číst související literaturu či sledovat pořady zabývající se touto tématikou. Druhým koníčkem je turistika, a to jak autoturistika, tak turistika fyzická. Co se týká mé rodiny - když se domů dostanu před desátou hodinou večerní, diví se, že jsem přišel tak brzy. Jinak moje manželka je lékařka a náš syn teď studuje prvním rokem na vysoké škole. Nestuduje však ani právo ani medicínu.

 

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve Vaší práci.


 



17. 3. 2008






TOPlist